Uvedení do bohoslužby:
Ježíš Kristus nám dal zaslíbení: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich“. Když dnes, o šesté neděli velikonoční, se scházíme ke slavení Eucharistie, je On jako Vzkříšený a k Bohu Otci vyvýšený, přítomný mezi námi. Mluví k nám ve slově radostné zvěsti a stane se ve svatém chlebu naším pokrmem.
Dnes je „Den modliteb za pronásledované křesťany“. Na přímluvu blahoslavených františkánských mučedníků z Peru Zbigniewa a Michała – patronů míru a ochránců před terorismem, přinášíme Bohu Otci tuto oběť Mše svaté.
Dnešní mimořádná sbírka, takzvaná „dveřní“ u vchodu do kostela po Mši svaté bude věnována na pomoc křesťanům v Iráku.
Úmysl Mše svaté:
Tato Mše svatá je obětována na následující úmysl: Prosíme za hojnost Božího požehnání, pevné zdraví, hodně síly a pravé naděje pro bratra Vítka Fingra k jeho 60. narozeninám.
Úkon kajícnosti:
Ten, kdo miluje Krista, má v srdci Jeho pokoj. Skloňme se tedy před Pánem a prosme, aby Jeho slitování bylo větší než naše viny, které nyní v pokoře vyznáváme.
Farní oznámení:
- Dnes je 6. neděle velikonoční.
- Dnes po Mši svaté u vchodu do kostela se bude konat mimořádná sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům v Iráku.
- V tomto týdnu budou Mše svaté sloužené:
- v pondělí – v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
- v úterý – v 17.30 hod. – pobožnost k sedmi bolestem Matky Boží Patronky šťastné smrti a v 18.00 hod. Mše sv. v kapli na děkanství.
- ve středu – v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
- ve čtvrtek – slavnost Nanebevstoupení Páně – Mše sv. v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.
- v pátek – svátek Navštívení Panny Marie – Mše sv. a májová pobožnost v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.
- v sobotu – památka sv. Justina, mučedníka a první sobota v měsíci. Mše sv. o Panně Marii v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
- Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou.
Slovo života
„Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán; a já budu prosit Otce, a dá vám jiného Pomocníka, aby s vámi zůstal navždy. Aleluja“.
Homilie na 6. neděli velikonoční
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám“.
Drazí bratři a sestry, dnes je 6. neděle velikonoční, která je v katolické Církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany. V naší farnosti tento den probíhá pod ochranou a na přímluvu blahoslavených františkánských mučedníků z Peru Zbigniewa a Michała – patronů míru a ochránců před terorismem. Křesťané jsou nadále nejpronásledovanější náboženskou skupinou a útlak stále roste. Ze zemí vedených marxistickou ideologií přicházejí špatné zprávy. Ve více než miliardové Číně jsou podle pozorovatelů represe nejhorší od doby „kulturní revoluce“. Hlavním zdrojem současného útlaku je ale náboženský fundamentalismus, především islámský. Počet útoků na křesťany roste také v hinduistické Indii a buddhistické Barmě nebo na Srí Lance. Zvláště tragická je situace křesťanů v zemích Středního a Blízkého východu. S velkou starostí sledujeme osud křesťanů v oblastech, kde křesťanství vzniklo a kde starobylým křesťanským církvím hrozí zánik. Charakter genocidy má pak protikřesťanský teror v Nigérii, kde se křesťané stali lovnou zvěří pro muslimské fulbské pastevce a džihádisty z Boko Haram. Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat , hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát. Toto právo je vlastní každému člověku ve smyslu přirozeného práva, a je tedy založené na přirozené důstojnosti každého jednotlivce. Náboženská svoboda není závislá na názorech a rozhodnutí druhých, ani na mínění většiny, státu nebo většinového náboženství. Tento velkorysý koncept náboženské svobody nám poskytuje měřítko pro posuzování diskriminace a pronásledování křesťanů nejen v muslimských zemích, ale bohužel stále více i v buddhistických a hinduistických systémech. Situace menšin, jako jsou Židé a křesťané, je v různých muslimských zemích velmi různá. Je ale možné učinit obecné prohlášení: téměř v žádné zemi s muslimskou většinou není náboženská svoboda ve svém velkorysém smyslu plně zaručena a realizována. Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Jejich názory a postoje překáží stále silnější sekularizaci i islamizaci. Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv velké a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. Tváří v tvář takovému utrpení musí být svědomí věřících křesťanů oslovováno a vyzváno k aktivní pomoci. V době, která se považuje za moderní, osvícenou a progresivní, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru šikanováni, biti, mučeni a vražděni. Solidarita s pronásledovanými má také biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským: „Trpí -li jedná část, trpí s ní části všechny“. V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách nejen o této šesté neděli velikonoční, ale vždycky. „Všemohoucí a milosrdný Bože, Pane celého světa a lidských dějin. Všechno, co jsi stvořil je dobré a Tvůj soucit pro lidské chyby je nevyčerpatelný. K Tobě dnes přicházíme a prosíme, abys zachoval svět a jeho obyvatele v pokoji, odvrátil od něho ničící vlnu terorismu, navrátil přátelství a vlil do srdcí Tvých tvorů dar důvěry a horlivosti k odpuštění. Dárce života, prosíme Tě také za všechny zemřelé, oběti brutálních teroristických útoků. Obdař je věčnou odměnou. Ať se přimlouvají za svět zmítaný nepokojem a protivenstvími. Ježíši, Kníže Pokoje, příteli lidí, prosíme Tě za zraněné při teroristických útocích: děti a mládež, ženy a muže, osoby starší, nevinné a náhodně zasažené. Uzdrav jejich tělo i srdce a potěš je svojí mocí. Duchu Svatý Utěšiteli, potěš nevinně trpící rodiny obětí násilí a terorismu, přikryj je pláštěm svého Božského milosrdenství. Ať v sobě naleznou sílu a odvahu, aby nadále byli bratry a sestrami pro druhé a dávali svým životem svědectví Tvé lásky. Probuď srdce teroristů, aby rozpoznali zlo svých činů a vykročili na cestu pokoje a dobra, úcty k životu a důstojnosti každého člověka, bez rozdílu vyznání, původu či postavení. Bože, věčný Otče, vyslyš laskavě tuto modlitbu, kterou k Tobě voláme uprostřed zmatku a bolestí světa. Naplněni nadějí v Tvé nekonečné milosrdenství, odevzdávajíce se do ochrany Tvé Nejsvětější Matky, posilněni příkladem blahoslavených mučedníků z Peru, Zbigniewa i Michała, které jsi učinil odvážnými svědky Evangelia až k prolití krve, obracíme se k Tobě s velikou důvěrou a prosíme o dar pokoje i odvrácení hrůzy terorismu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen“.
BOHOSLUŽBY V JAROMĚŘSKÉ FARNOSTI
Neděle – 26. května 2019
6. Neděle velikonoční. Mimořádná sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům.
Mše sv. a májová pobožnost – v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše
v 10.15 hod. ve Velichovkách 6
Pondělí – 27. května 2019
Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
Úterý – 28. května 2019
V 17.30 hod. – pobožnost k sedmi bolestem Matky Boží Patronky šťastné smrti.
Mše sv. v 18.00 hod. v kapli na děkanství.
Středa – 29. května 2019
Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
Čtvrtek – 30. května 2019
Slavnost Nanebevstoupení Páně.
Mše sv. v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.
Pátek – 31. května 2019
Svátek Navštívení Panny Marie.
Mše sv. a májová pobožnost v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.
Sobota – 1. června 2019
Památka sv. Justina, mučedníka. První sobota v měsíci.
Mše sv. o Panně Marii v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
Neděle – 2. června 2019
7. Neděle velikonoční.
Mše sv. v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše
v 10.15 hod. ve Velichovkách
Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou
Římskokatolická farnost – Děkanství –
Nám. ČSA 1
551 01 Jaroměř (tel.: 491 81 24 90)
