Liturgické texty na 4.11.2018

31. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Dt 6, 2-6
Slyš, Izraeli: Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem! 

Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu:
„Boj se Hospodina, svého Boha, a zachovávej všechny jeho zákony a příkazy, které já ti přikazuj i – ty, tvůj syn a syn tvého syna – po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ. Slyš, Izraeli, svědomitě je zachovávej, aby se ti dobře vedlo, abyste se velmi rozmnožili, jak to slíbil Hospodin, Bůh tvých otců, že ti dá zemi oplývající mlékem a medem. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci!“ 2

Žl 18 (17), 2-3a. 3bc-4. 47+51ab Odp.: 2 
Odp.: Miluji tě, Hospodine, má sílo! 

Miluji tě, Hospodine, má sílo, Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!
Odp. 
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Odp. 
Ať žije Hospodin, požehnána bud‘ moje Skála, sláva bud‘ Bohu, mému spasiteli! Veliká vítězství jsi popřál svému králi, dáváš přízeň svému pomazanému.
Odp. 

2. ČTENÍ Žid 7, 23-28
Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. 

Čtení z listu Židům.
Bratři!
V době starozákonní mnozí se stávali kněžími, protože umírali, a ne-mohli tedy jimi být stále; Ježíš však je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést úplnou spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako ( jiní ) velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. (Ježíš) to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, kteří jsou podrobeni slabosti; ale ona přísaha – pozdější než Zákon ustanovuje Syna, který dosáhl dokonalosti navždy.

EVANGELIUM Mk 12, 28b-34
To je první přikázání. Druhé je mu podobné. 

Slova svatého evangelia podle Marka.
Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“
Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné jiné přikázání není větší než tato.“
Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bliž-ního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.“
Když Ježíš viděl, že ( učitel Zákona ) odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Bo-žího království.“ A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku.