8. Neděle v mezidobí. 3. března 2019, homilie a bohoslužby

Uvedení do bohoslužby:
Dnešní Evangelium nám připomíná, že dobrý strom nese dobré ovoce. Něco podobného platí i o nás, křesťanech. Pokud se chceme podobat dobrému stromu, pokud chceme být dobrými křesťany, je třeba, abychom i my nesli „dobré plody“, to znamená, abychom byli dobří. Dobrý strom nese hodně dobrého ovoce. Dobrý křesťan dělá hodně dobrých skutků.

Úmysl Mše svaté:
Tato Mše svatá je obětována za duše zemřelých dárců mešních fundací zřízených před nástupem komunismu.

Úkon kajícnosti:
Dříve než uslyšíme Boží Slovo a budeme slavit Eucharistii, litujme svých hříchů a prosme o odpuštění.

Farní oznámení:

  1. Dnes je 8. neděle v mezidobí.
  2. V tomto roce oslavujeme 30. výročí svatořečení svaté Anežky České. Paměť na svatou Anežku je stále živá a aktuální, je součástí našeho života. Nechceme, aby její jméno bylo spojováno pouze s naší středověkou historií nebo s pádem komunistické diktatury v naší zemi na konci roku 1989. Svatá Anežka je obdivuhodná žena, která ve svém životě zažila a prožila mnohé situace, které zažívá a prožívá i současný člověk jednadvacátého století. A proto jsme přesvědčeni, že právě ona může být velmi efektivní přímluvkyní v našich soukromých i veřejných záležitostech. Proto voláme: „Svatá Anežko Česká – oroduj za nás a za naši milovanou vlast!“ Ikonu svaté Anežky, kterou jsme posvětili během Mše svaté, stejně jako ikonu: Triptych Svaté Rodiny a blahoslavených mučedníků z Peru, „napsal“ pro naši farnost akademický malíř pan Bogusław Onsowicz z Polska.
  3. Na tuto středu – 6. března – připadá Popeleční středa. Začíná postní doba. Mše svatá bude sloužena v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše. Během Mše svaté se bude žehnat popel a pak si necháme posypat popelem hlavu jako znamení vnitřní, duchovní a mravní obnovy. Připomínám, že je to den přísného postu.
  4. V tomto týdnu Mše svaté budou sloužené:
  • v pondělí – památka sv. Kazimíra – v 8.00 hod. v kapli na děkanství.
  • v úterý – v 17.00 hod. v kapli na děkanství.
  • ve středu – Popeleční středa – v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.
  • ve čtvrtek – v 17.00 hod. v kapli na děkanství.
  • v pátek – v 16.30 hod. – pobožnost Křížové cesty a v 17.00 hod. Mše sv. v kostele sv. Mikuláše.
  • v sobotu – Mše sv. s nedělní platností v 17.00 hod. v Semonicích.
  1. Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou.

Slovo života
„Hospodin se mě zastal, vyvedl mě na volné prostranství, vysvobodil mě, protože mě má rád“.

Homilie o sv. Anežce České k 30. výročí svatořečení.
Posvěcení ikony sv. Anežky České – 8. neděle v mezidobí – 3. března 2019

„Budete zářit jako hvězdy ve vesmíru; držte se pevně slova života“.

Tak nám dnes zazněl zpěv před Evangeliem. Drazí bratři a sestry, takovou zářící hvězdou ve vesmíru je svatá Anežka Česká, panna a řeholnice. Letošní rok 2019 je zcela zasvěcen této veliké patronce českého národa. Připomínáme si a zároveň oslavujeme v něm 30. výročí její kanonizace. Dne 12. listopadu 1989 prohlásil Svatý otec Jan Pavel II. blahoslavenou Anežku Českou v bazilice svatého Petra ve Vatikánu za svatou, a od té doby slavíme její svátek 13. listopadu. Předtím se její svátek slavil 2. března, což bylo vlastně včera, a je to den jejího úmrtí – narození pro nebe. Pro nás je svatá Anežka Přemyslovna především symbolem velikých změn v naší zemi. Zajisté nikdo nepochybuje o tom, že právě ona nám u trůnu Božího Beránka vyprosila dlouho toužebně očekávanou svobodu a demokracii. Vždyť malým zázrakem bylo už to, že komunistický režim povolil velkému množství českých poutníků odcestovat do Říma na její svatořečení, což by dříve bylo naprosto nemyslitelné. Svatá Anežka se narodila na Pražském hradě v královské rodině, která však byla rozvrácená. Prožila těžký osud dítěte z rozbitého manželství. Její otec, český král Přemysl Otakar I., byl mocným panovníkem, ale špatným manželem a otcem. S první manželkou, míšeňskou princeznou Adlétou, se rozvedl brzy po sňatku. Když se chtěl znovu oženit s uherskou princeznou Konstancií, zbavil se své první dcery Dagmar, bez ohledu na to, že byla ještě mladistvá. Provdal ji do vzdáleného Dánska, kde tato princezna proslavila české jméno jako zbožná, dobrotivá a všemi Dány milovaná královna. V druhém manželství se králi Přemyslovi opět narodila dcera, která dostala jméno Anežka. A její osud byl podobný osudu starší sestry Dagmar. Ve věku, kdy si děti hrají na matčině klíně, vyhnal král svou ženu Konstancii, Anežčinu maminku, a vzal si nazpět svou první ženu Adlétu. Jenomže Anežka byla na provdání příliš malá, a tak ji odstranil do vzdáleného Slezska v Polsku, k tetě Hedvice – polské kněžny, která tam trávila vdovská léta v klášteře v Třebnici. Zbožná teta z ní vychovala a českému národu darovala světici. Mladá Anežka by byla raději zůstala jako řeholnice v klášteře, kde mohla vychovávat šlechtické dcerky, avšak pro násilnického otce byla jen figurkou v jeho velké hře o moc. A tak ji král Přemysl Otakar I. předurčil k politickým sňatkům. Boží Prozřetelnost ji však chránila. První nápadník zemřel a druhý nápadník se oženil s jinou princeznou. Když její otec zemřel, jeho syn král Václav I. chtěl v této ošklivé otcově hře pokračovat. Svou sestru Anežku začal jako nějaké zboží znovu nabízet evropským panovníkům. Avšak Anežka se už začala tvrdě bránit. Posílá vyslance k papeži Řehoři IX., aby se jí ujal. Prosila ho, aby mohla o svém osudu rozhodovat sama. A její rozhodnutí bylo už od dětství pevné: chtěla sloužit Kristu Pánu v Jeho chudých a bezmocných bratřích. Papež Řehoř IX. Anežčinu prosbu vyslyšel, a tak ve svých 25 letech začíná konečně žít po svém. Královskou korunu chce zaměnit na závoj řeholnice. Mnoho slyšela o svatém Františku z Assisi, o jeho duchovní sestře Kláře, kteří opustili bohaté rodiny, aby mohli sloužit rodině dětí Božích. Anežka měla zkušenost ze své rodiny, že je pravda to, co káže sv. František: štěstí člověka nespočívá v bohatství, moci, slávě a světských radovánkách. Opravdové štěstí spočívá v radostné službě Božímu království. A tak Anežka pozvala do Prahy první duchovní spolubratry sv. Františka. Začíná si dopisovat se sv. Klárou, v níž našla přítelkyni a spřízněnou duši po celý svůj život. Ze svého bohatého věna dala Anežka postavit v Praze při Vltavě kostel a u něho dva kláštery: jeden pro bratry sv. Františka a druhý pro sestry sv. Kláry – a vlastně také pro sebe. Dodnes se tam říká „Na Františku“. A tak nastal konečně den, po kterém Anežka Přemyslovna tolik toužila. Na svatodušní svátky roku 1234 odchází do kláštera klarisek v Praze – Na Františku. Sedm biskupů, celý královský dvůr, královna -matka Konstancie a mnoho vévodů a knížat z okolních zemí doprovázelo ji do klášterních bran. Anežka byla oblečena v nádherný šat královské nevěsty. Vstoupila do Božího domu. Poklekla před oltářem a dala si ustřihnout bohaté vlasy. Potom postupně odkládala další části královského roucha. Už před ní drží hrubé šedivé roucho klarisek. Ta, kterou celý národ miloval pro krásu duše i těla, pohrdala nejvyššími hodnostmi, které ji svět mohl dát. Zbavila se všeho. Všichni kolem ní pláčí, jen Anežka je klidná. Usmívá se a nedočkavě vztahuje ruce po hrubém hábitu. Chtěla by zajásat a zpívat: to je právě to, čeho si žádám, po čem prahnu celým srdcem! Lituje ty, kteří pláčí, protože nechápou, že ona, která se zbavuje všeho o tolik víc získává. Je si vědoma Ježíšova příslibu: „Každý, kdo opustí domovy, bratry, sestry, otce, matku, děti nebo pole pro mé jméno, obdrží stokrát víc a za podíl bude mít život věčný“. Anežčin klášter započal svou službu. Po staletí bude zdarma pečovat o pražskou chudinu a o nemocné. A svatá Anežka osobně sloužila se sestrami v klášteře. Působila jako anděl smíru a dobra i ve své přemyslovské rodině. Podařilo se jí smířit svého bratra krále Václava s jeho synem Přemyslem Otakarem II., který se už nemohl dočkat, až otec umře a snažil se získat český trůn násilím. Podruhé se jí zachránit svého synovce Přemysla Otakara II. už nepodařilo. Marně se ho snažila odvrátit od válčení s císařem Rudolfem, které ho stálo na Moravském poli život. Svatá Anežka se snažila pomáhat ze všech sil i v době hladomoru, který nastal po prohrané válce. Klášter byl stále přeplněn nemocnými, fortna byla zvenčí obehnána zástupem hladových lidí. Sestry klarisky často rozdaly i svůj vlastní oběd. A Anežka se nešetřila. Sloužila od noci do noci, ač jí bylo už 77 let. Uprostřed práce náhle umírá, tiše a pokojně, tak jak žila po celý život. A tak nám svatá Anežka Česká svítí jako krásný příklad bratrské lásky a služby bližním až do krajnosti, září nám i dnes jako hvězda ve vesmíru. Pán Ježíš v dnešním Evangeliu říká, že: „Každý strom se pozná po vlastním ovoci“,a „Dobrý člověk vynáší z dobré pokladnice svého srdce dobro“. Tato slova se v plné míře vztahují na naši světici. Dobrý strom nese hodně dobrého ovoce. Dobrý křesťan dělá hodně dobrých skutků. Sv. Anežka po celý svůj život přinášela jen dobré ovoce…. I když později její kostel zbořili husité, i když její klášter zrušil císař Josef II., její památku nemohlo vymazat nic. Český národ ji vždy uctíval jako národní patronku a světici, ale na úřední svatořečení musel čekat dlouhá staletí. Na sklonku 20. století jsme se dočkali. Kéž i ona se dočká, že my, její krajané, budeme vyznávat stejné životní ideály jako ona, že budeme vydávat dobré plody svého života, že se budeme jako ona snažit žít ve svorné lásce a ve službě svým bližním. Svatá Anežko Česká, oroduj za nás a za naši milovanou vlast. Amen.

Posvěcení obrazu – ikony sv. Anežky České:

Žehnací modlitba:
Všemohoucí Bože, jsi veliký ve svých svatých. Jejich život je pro nás příkladem a výzvou k následování. Jejich přímluva působí v našem životě, vždyť spolu s nimi patříme do tajemného těla Tvé Církve.
Prosíme Tě, požehnej nás, a dej, ať nám tento obraz + připomíná, že máme následovat příklad svaté Anežky České v bezvýhradné lásce a opravdovosti života. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Následují Litanie k svaté Anežce České…

BOHOSLUŽBY V JAROMĚŘSKÉ FARNOSTI

Neděle – 3. března 2019

8. Neděle v mezidobí. Koná se posvěcení ikony sv. Anežky České k 30. výročí svatořečení.
Mše sv. v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše
v 10.15 hod. ve Velichovkách

Pondělí – 4. března 2019
Památka sv. Kazimíra.
Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

Úterý – 5. března 2019
Mše sv. v 17.00 hod. v kapli na děkanství.

Středa – 6. března 2019
POPELEČNÍ STŘEDA – den přísného postu. Začíná postní doba.
Mše sv. v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.

Čtvrtek – 7. března 2019
Mše sv. v 17.00 hod. v kapli na děkanství.

Pátek – 8. března 2019
V 16.30 hod. – pobožnost Křížové cesty.
Mše sv. v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.

Sobota – 9. března 2019
Mše sv. s nedělní platností v 17.00 hod. v Semonicích.

Neděle – 10. března 2019

  1. Neděle postní.
    Mše sv. v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše
    v 10.15 hod. ve Velichovkách

Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou.

Římskokatolická farnost – Děkanství –
Nám. ČSA 1
551 01 Jaroměř (tel.: 491 81 24 90)