Svátek Křtu Páně

9. ledna 2022

Uvedení do bohoslužby:

     O vánocích jsme slavili narozeniny Pána Ježíše, dnes slavíme Jeho pokřtění. Pán Ježíš při tom křtu zažil, jak ho Otec nebeský má rád: „Ty jsi můj milovaný Syn, v Tobě mám zalíbení“. Nejen Pán Ježíš, i my jsme byli na křtu prohlášeni za Boží syny, za Boží děti.  Od křtu svatého jsme s Bohem spojeni životem, který nám byl dán. A tak , jako Jeho Syn – Ježíš Kristus v poslušnosti sestoupil do vod Jordánu, i my se před Ním v důvěře skláníme a prosíme, abychom své křesťanství nesli jako šlechtictví ducha.                                                                                                                                                                                    

Úmysl Mše svaté:

     Tato Mše svatá je obětována na poděkování za Boží pomoc a ochranu a za dary Ducha Svatého.             

Úkon kajícnosti:

     Jako hříšníci se nyní postavme v duchu vedle Ježíše do Jordánu, vyznejme v pokoře své hříchy a prosme za jejich odpuštění.                    

Farní oznámení:

  1. Dnes je svátek Křtu Páně. Končí doba vánoční. Avšak vánoční výzdobu v kostele necháme podle tradice do 2. února, to je do svátku Uvedení Páně do chrámu, do Hromnic.
  2. Po Mši svaté se dnes u vchodu do kostela bude konat „Tříkrálová sbírka“.  
  3. V tomto týdnu budou Mše svaté sloužené:- v pondělí a ve středu – v 8.00 hod. ráno v kapli na děkanství.- v úterý a ve čtvrtek – v 17.00 hod. v kapli na děkanství.- v pátek Mše sv. a pobožnost k Božímu Milosrdenství v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.- v sobotu – Mše sv. s nedělní platností v 17.00 hod. v Zaloňově.    
  4.  Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou.  
  5. Zítra – v pondělí – 10. ledna – se v 17.00 hodin v Josefově uskuteční takzvaná synodální Mše svatá – za průběh synody. Jedná se o zapojení všech pokřtěných celé katolické Církve, kteří vedeni Duchem Svatým  mají skrze naslouchání všem lidem vyjádřit své názory a podněty, vedoucí k rozvoji Církve. Vykročit na tuto cestu může každý, kdo chce spolu s ostatními přiložit svou ruku a srdce ke stavbě Církve, takové Církve, jak ji zamýšlí Kristus. Proto všichni, kdo máte o to zájem, jste srdečně zváni.    

Slovo života

„Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad Ním Duch Svatý jako holubice, a ozval se hlas Otce:   „To je můj milovaný Syn, v Něm jsem si zalíbil“.

BOHOSLUŽBY V JAROMĚŘSKÉ FARNOSTI

Neděle – 9. ledna 2022

Svátek Křtu Páně. Koná se Tříkrálová sbírka.

Mše sv.    v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše

                 v 10.15 hod. ve Velichovkách  

                 v 15.00 hod. v Holohlavech.

Pondělí – 10. ledna 2022

Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

Mše sv. „synodální“ – za průběh synody v 17.00 hod. v Josefově pro farníky z Josefova a Jaroměře (všichni, kdo máte o to zájem jste srdečně zváni).

Úterý – 11. ledna 2022

Mše sv. v 17.00 hod. v kapli na děkanství.    

Středa – 12. ledna 2022

Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.   

Čtvrtek – 13. ledna 2022

Mše sv. v 17.00 hod. v kapli na děkanství.

Pátek – 14. ledna 2022

Mše sv. a pobožnost k Božímu Milosrdenství v 17.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.

Sobota – 15. ledna 2022

Mše sv. s nedělní platností v 17.00 hod. v Zaloňově.

Neděle – 16. ledna 2022

2. Neděle v mezidobí.   

Mše sv.     v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše

                  v 10.15 hod. ve Velichovkách

                  v 15.00 hod. v Holohlavech.

Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou  

Homilie na svátek Křtu Páně – C – 2022

     „Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“

     Na počátku Ježíšovy veřejné činnosti stojí mimo jiné událost, kterou si připomínáme dnešním svátkem – Ježíšův křest. Tato událost nám ukazuje, kdo je Ježíš. Prorok Izaiáš v dnešním prvním čtení charakterizuje Ježíše jako Mesiáše těmito slovy: „Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí(…). Na jeho nauku čekají daleké kraje“.  

     Svatý Petr, v dnešním druhém čtení ze Skutků apoštolů toto Izaiášovo proroctví potvrzuje, že Ježíš je opravdu tím slíbeným Mesiášem, který přináší spásu celému světu: „Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše Krista“.

     Toto vše definitivně uzavírá dnešní Evangelium, jakoby staví tečku nad „i“: „A z nebe se ozval Otcův hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v Tobě mám zalíbení!“ Ježíš nám svým křtem zjevuje sám sebe, dává se nám poznat, abychom pochopili, kdo je. Je jedním z nás, protože přichází ke křtu, tak jako ostatní. Je však také Božím Synem, protože je to výslovně řečeno z nebe.

     Drazí bratři a sestry, přijetím křtu v Jordáně z rukou svého předchůdce, sv. Jana Křtitele, zahájil Ježíš Kristus své veřejné vystupování a působení. My si při vzpomínce na tuto událost připomínáme svůj vlastní křest. Není pochyb, že Janův křest, který Ježíš přijal, není tentýž, který přijímáme my. Přesto, ale mají něco společného. Především symbol – ponoření do vody jako znamení změny života. Tak přicházely k Janovi celé zástupy, které chtěly změnit svůj život, a tak připravit cestu tomu, který má přijít. A my jsme dnes svědky toho, že ten, který měl přijít, přišel. A postavil se tam do řady mezi obyčejné smrtelníky. Proč se Pán Ježíš nechal pokřtít? Vždyť  On žádný křest nepotřeboval. Ano, křest sice nepotřeboval, ale tím gestem ukázal svou solidaritu s hříšníky, které přišel vykoupit, i to, že na sebe bere hříchy všech lidí, aby nás   z nich osvobodil a očistil.

     Křest, jak Janův, tak ten náš křesťanský, vyžaduje, abychom změnili život a uvěřili v Krista. Víra v Krista znamená svěřit se do Jeho rukou a dát Mu celý svůj život. Spojíme-li tyto dvě snahy – víru a změnu života – nacházíme se na cestě ke spáse, čili ke svatosti. A o to právě jde. Být pokřtěn znamená nastoupit cestu ke svatosti. O tom bohužel většina z nás ani neuvažuje. Svatost považujeme v lepším případě za nedosažitelnou metu, o kterou nemá cenu ani usilovat. Zamysleme se dnes nad svým křtem. Především buďme vděční za to, že jsme vyvoleni ke svatosti. Potom se však zkoumejme, zdá se svého křtu žijeme? Je náš křest počátkem, anebo bohužel také hned koncem naší cesty k Bohu? A přece křest je počátkem všeho. Katechismus Katolické Církve nás učí, že „Svatý křest je základem celého křesťanského života, vstupní branou k životu věčnému a k Božímu království, je branou, která otevírá přístup k ostatním svátostem“. „Každý pokřtěný, který se stal Božím dítětem a byl oblečen do svatebního roucha, je připuštěn k svatební hostině Beránkově a přijímá pokrm nového života, Tělo a Krev Kristovu“. Ó, jak velikého daru se nám dostává svatým křtem. Jako Boží děti a nový vyvolený lid, můžeme přistupovat ke Stolu Páně, přijímat Ho do svého srdce, a tak se s Ním ještě plněji a důvěrněji sjednocovat.

     Pane Ježíši, chceme pamatovat na všechny výsady a práva, která plynou z toho, že jsme členy Tvého království, že patříme do Tvé Církve. Pomoz nám, abychom i my žili lépe ze svého křtu a druhé k plnějšímu životu z této svátosti vedli osobním příkladem a moudrou výchovou. Amen.