Slavnost Nanebevstoupení Páně 7. Neděle velikonoční 24. května 2020

Uvedení do bohoslužby:

     Dnešní slavnost Nanebevstoupení Páně nám hlásá nejen, že Pán Ježíš vstoupil na nebesa, ale i to, že je stále s námi zde na zemi. Dál káže slovem svého Evangelia, dál učí svým Duchem, dál rozmnožuje chléb svého Těla, dál působí svou láskou skrze nás, křesťany.

Úmysl Mše svaté:

     Tato Mše svatá je obětována za zemřelého pana Ladislava Frankoviča.

Úkon kajícnosti:

     Nyní zamysleme se nad sebou a přiznejme své hříchy, abychom směli s čistým srdcem přistoupit k tajemství Eucharistie.

Farní oznámení:

1. Dnes je 7. neděle velikonoční. Prožíváme slavnost Nanebevstoupení Páně. Velikonoční doba se chýlí ke konci.

2. Minulou neděli se konala mimořádná sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům. Na tento účel bylo vybráno dohromady v Jaroměři a ve Velichovkách 7.620,- Kč. Pán Bůh vám zaplať.

3. V tomto týdnu budou Mše svaté sloužené:

– v pondělí – v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

– v úterý – památka sv. Filipa Neriho, kněze – v 18.00 hod. v kapli na děkanství.

– ve středu – v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

– ve čtvrtek – v 18.00 hod. v kapli na děkanství.

– v pátek – památka sv. Pavla VI., papeže – Mše sv. a májová pobožnost    v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.

– v sobotu – památka sv. Zdislavy, patronky rodin – Mše sv. v 8.00 hod.     v kapli na děkanství.

4. Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou.

Slovo života „Jděte a učte všechny národy, praví Pán;                                                                já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Aleluja!“

BOHOSLUŽBY V JAROMĚŘSKÉ FARNOSTI

Neděle – 24. května 2020

Slavnost Nanebevstoupení Páně.

Mše sv. a májová pobožnost – v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše

                v 10.15 hod. ve Velichovkách

Pondělí – 25. května 2020

Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

Úterý – 26. května 2020

Památka sv. Filipa Neriho, kněze.

Mše sv. v 18.00 hod. v kapli na děkanství.

Středa – 27. května 2020

Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

Čtvrtek – 28. května 2020

Mše sv. v 18.00 hod. v kapli na děkanství.

Pátek – 29. května 2020

Památka sv. Pavla VI., papeže.

Mše sv. a májová pobožnost v 18.00 hod. v kostele sv. Mikuláše.

Sobota – 30. května 2020

Památka sv. Zdislavy, patronky rodin.

Mše sv. v 8.00 hod. v kapli na děkanství.

Neděle – 31. května 2020

Slavnost Seslání Ducha Svatého. Končí doba velikonoční.

Mše sv. a májová pobožnost –  v 8.30 hod. v kostele sv. Mikuláše

                v 10.15 hod. ve Velichovkách

Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou

Velikonoční výzva českých a moravských biskupů

Milí věřící, bratři a sestry,

až na výjimky nebude pro Vás možné zúčastnit se vrcholu celého liturgického roku – slavení Velikonoční vigilie.
 
Proto navrhujeme, abychom v době, kdy se Velikonoční vigilie slaví, tedy na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny našich domů svíčku, případně vystavili obraz našeho Pána Ježíše Krista, který v této slavné noci vpravdě vstal z mrtvých. Je to stará velikonoční tradice, kterou bychom přivedli k životu a vydali tak svědectví, že Ježíš je Světlem našeho života, světlem, které nezná západu, jak o tom o velikonoční noci s radostí a rozechvěním zpíváme.
 
Děkujeme Vám, že se k této výzvě připojíte.
 
Z celého srdce Vám žehnáme
 
Čeští a moravští biskupové 3.dubna 2020

Pastýřský list biskupa královéhradeckého Jana Vokála ke konci postní doby

Učme se milovat a objímat svůj kříž!

Milovaní bratři a sestry v Kristu,

křesťan se pozná nikoliv podle toho, že nese svůj kříž, ale podle toho, jak jej nese: miluje jej a objímá, čímž se podobá Pánu. Přijímá svůj kříž s láskou stejně jako On, když Ho vedli na popraviště, kde jej proměnil v nástroj spásy.

Už léta žijeme v klidné a hojné době, která nás svou mírností ukolébala a snad i přivedla k duchovní pohodlnosti či lhostejnosti. Zvykli jsme si křížem se žehnat, o kříži často mluvit, ale málokdy ho musíme v každodenním životě skutečně nést, natož abychom si trpělivě osvojovali dovednost objímat ho a milovat. A ona je to skutečně dovednost, nejenom rozhodnutí nebo postoj. Snažíme se být jako náš Pán, ale nedaří se nám to. Jsme hříšní a slabí, někdy i lhostejní, a proto neustále potřebujeme trpělivě se učit lásce k Bohu a ke svým křížům.

Každoroční školou lásky ke kříži je zejména postní doba. V posledních desítkách let jsme si v ní museli někdy i složitě vymýšlet, čeho se vzdáme, co uděláme pro druhé a jak prohloubíme svou modlitbu. Letošní postní doba je jiná. Sama před nás postavila reálné kříže. Nemusíme už hloubat, čeho se zřekneme, protože skončila veškerá zábava mimo naše domovy. Nemusíme se ptát, komu pomoci, protože kolem nás a s námi žije ohromné množství potřebných, pro které je najednou životním ohrožením jít si nakoupit potraviny. Nemusíme se ptát, jak oživit jednotvárnost své modlitby, když i účast na nedělní bohoslužbě je náhle nemyslitelná a přístup ke svátosti smíření velmi obtížný.


Milovaní bratři a sestry v Kristu,


modleme se za překonání současných obtíží, zasazujme se podle svých možností o jejich zmírnění, ale pokoušejme se je přijímat také jako dar. Jako nový dar, který je pro nás velikou příležitostí a výzvou obejmout reálný kříž. Pokorně se obrátit k Bohu, litovat svých hříchů, s vděčností Pánu pokleknout, vzít do ruky Růženec, breviář, Písmo svaté a zcela konkrétně pomoci potřebným. Je to příležitost učit se své kříže nejenom nést, ale i objímat a milovat.

Veškeré postní odříkání i modlitby se musí vždycky projevit ve skutcích lásky. Křesťané, tedy Kristovi učedníci, se poznají podle lásky (viz Jan 13,35), nikoliv podle vnitřního hnutí mysli. Křesťanská láska není souborem pocitů, ale skutků. Dnes vidíme skutky lásky všude kolem sebe, a to velice spontánní. Kolik z Vás chodí někomu jinému nakoupit, šije roušky, hlídá děti, či jinak pomáhá! Chtěl bych Vám za to vyjádřit převeliký dík, stejně jako lékařům, ošetřovatelům, zdravotníkům, pracovníkům charity a dalších podobných služeb, záchranářům, ale i prodavačům, řidičům dopravních prostředků, policistům a všem, kdo nezůstávají doma, protože musí sloužit i přes velké riziko, které z toho pro ně plyne.

Srdečně rovněž děkuji duchovním, kněžím a jáhnům, řeholnicím a řeholníkům, kteří ani přes zavřené kostely nepřestali plnit svou službu obětovat se Bohu za svěřený lid, slavit Eucharistii, nabízet konkrétní pomoc duchovní i praktickou. Má zvláštní podpora patří kněžím, kteří udělují svátost smíření v jakékoliv situaci, zejména nemocným. Zavřené chrámy nemohou zavřít naše srdce. Čím vzácnější je nám účast na bohoslužbě, tím hlouběji jsme zváni hovořit se svým Pánem v dialogu vlastního srdce i v rodinném společenství. Využijme tohoto období k obnově rodinné modlitby. Dopřejme dětem, aby znovu zakusily společnou modlitbu s rodiči, neboť ta je bude formovat a posvěcovat.

Zvlášť mysleme také na seniory, kteří zakoušejí veliké období samoty. Jejich vnoučata nechodí do školy, přesto se s nimi prarodiče nemohou potěšit. Blízcí jim často mohou jen přinést nákup a nechat ho přede dveřmi. Kéž je Vám, starým či nemocným, povzbuzením naše společná modlitba, ale i aktivita. Pišme seniorům dopisy, volejme jim, pomáhejme jim na dálku a modlitbou doprovázejme i všechny, kdo se o ně a o nemocné starají. Nezapomínejme, jak krásné pro ně je, když jim děti či vnoučata přijdou alespoň zamávat pod okno. Staří a nemocní lidé teď více než kdy jindy zakoušejí chvíle, kdy Ježíš z kříže volal na svého Otce, proč Ho opustil. I jejich kříž však vede k lásce. Můžeme říci, že je to láska o to větší, vznešenější a účinnější.

Milovaní bratři a sestry v Kristu,


už teď je jasné, že letošní období postního sebezáporu neskončí ani Velikonocemi. Budeme je patrně slavit ve svých domovech, podrobnější pokyny obdržíte v blízké době. Chtěl bych Vás poprosit, abyste i takové Velikonoce v rodinách pojali skutečně svátečně a zbožně. Věřím, že během nich pocítíte, že kříž, který se po celý život společně učíme milovat a objímat, nás neubíjí, ale je nástrojem Boží spásy a věčnosti, která daleko přesahuje dny a roky, jež jsou nám vyměřeny na tomto světě. Až soudobé těžkosti pominou, kéž z nich vyjdeme pokornější a moudřejší, hlouběji zamilováni do Krista a jeho kříže.

Píši tento dopis o slavnosti Zvěstování Páně, jež je skrze naši nebeskou Matku Pannu Marii hmatatelným příslibem naší záchrany, vykoupení. Je svátkem naděje, ujištěním, že po noci se znovu rozední. S touto nadějí proto zdvihněme své kříže a vykročme ve šlépějích Toho, který svůj kříž objímá a ten můj pozvedá, abych s Ním měl podíl v Božím království. On a Jeho láska vítězí, proto zvítězí i ten, kdo obejme svůj kříž. 

Všechny Vás v této těžké době svěřuji pod mateřskou ochranu Panny Marie, vyprošuji Vám hojnost darů Ducha Svatého, pevné zdraví, odvahu a ze srdce Vám žehnám!

Váš

biskup + Jan

V Hradci Králové, o slavnosti Zvěstování Páně, 25.3.2020

Modlitba v čase tísně

Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni.
Přiznáváme nejen svou omezenost, ale i bezmocnost.
Vracíme se k tobě a vyznáváme, že ty jsi všemohoucí.
Ty jediný jsi Pán. Jen tobě patří všechna moc a sláva.
Pokorně a se zahanbením v tváři přiznáváme,
že jsme byli příliš zahledění do svých práv a nároků,
hledali příjemnost a pohodlí, zábavu či adrenalin,
nedbali jsme na druhé, ani na tebe a tvůj řád.
K přírodě jsme byli bezohlední a chtěli stále víc.
Cestováním za krásami jsme znečistili vzduch i moře.
Svou bezohledností jsme nakupili hory odpadků.
Svou chamtivostí jsme zamořili pole pesticidy,
vody antibiotiky, hormony a antikoncepcí,
chovali se jako páni světa a vládci stvoření,
upravovali si zákony i pravidla myšlení.
Přestals pro nás být jistotou, když je vše relativní,
a absolutní je už jen naše nabubřelé já.
Z toho pak pramení mnohé naše konflikty.
 
Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení.
Hlasatelé radostně oznamovali, že zase bude sluníčko.
Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši,
že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem.
Jiní prchají před válkou, která se vede proto,
Aby měl někdo větší zisk, vliv a moc,
aby byl odbyt zbraní a jinde měli slušní lidé práci.
Peníze a zisk se nám staly nejvyšším bohem,
jemuž jsme obětovali spravedlnost a právo
i bídu chudáků v rozvojových zemích.
Štěstí jednotlivců jsme stavěli výš než zodpovědnost,
chvilkové pocity nad věrnost manželským slibům,
práva dospělých nad práva dětí na lásku obou rodičů,
na jistotu domova a zdravé morální životní prostředí,
protože jsme se nedokázali zříct špatného příkladu.
Sobectví nám zabránilo žít pro další generaci,
milionům počatých dětí jsme nedovolili se narodit
a tak vymíráme a nemá na nás kdo pracovat.
Uprchlíky nepřijímáme, protože se jich bojíme.
Jako bezohlední kolonizátoři přijímáme z jiných zemí
jen šikovné ruce a chytré hlavy, zatímco jejich země
bez nich upadají a nedokáží se samy pozvednout.
 
Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání.
Očisti nás, když s lítostí uznáváme svou vinu.
Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě,
který jsi Cesta, Pravda, Jistota a Moudrost.
Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství.
Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci.
Obrať nás a my se k tobě vrátíme.
Vezmi nám srdce kamenná a dej srdce z masa.
Vrať nám radost ze své ochrany
a bezbožné budeme učit tvým cestám,
svědčit o tvé lásce a hlásat tvou dobrotu.
Dej nám svého Ducha, aby v nás miloval on,
když ze sebe nezištně milovat nedokážeme.
Dej nám odvahu umírat sobě a žít pro tebe,
nechat se vést moudrostí tvého slova,
aby v nás vítězil tvůj život a rostlo tvé království,
království spravedlnosti, lásky a pokoje.
Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme,
že nás, Bože, nezklameš. Amen.   

JAN GRAUBNER, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK

Zamyšlení k současné situaci Půst 2020

Duchovní zamyšlení

Většinu z nás by nenapadlo, že letošní postní doba (roku 2020) bude tak náročná. To, že nemůžeme jít do kostela, je půst svého druhu. Možná si nyní uvědomíme, jak moc je pro nás Mše svatá důležitá, a že nám chybí, že neděle bez ní je jiná. Jinak by nám to třeba ani nedošlo. Situaci, kterou nyní prožíváme, a která přináší dočasné odloučení od setkání s Ježíšem Kristem ve svátostech, přijměme i jako nabídku a výzvu. Přijměme tuto podobu postní doby jako svého druhu duchovní cvičení, jako nabídku od Pána, kterou nám dal způsobem, jaký bychom si sami nepřipravili, ale který může být pro každého z nás i pro Církev příležitostí ke skutečné změně smýšlení, k níž jsme byli vyzýváni na Popeleční středu. Může být například cestou k tomu, abychom si uvědomili, jak velkým darem jsou pro nás svátosti i ti, kteří je udělují. Tyto těžké chvíle máme prožívat s vírou a modlitbou. Nereptejme. Přijměme letošní postní dobu jako účast na Kristově křížové cestě, která byla nutnou součástí Jeho vítězství. V současné situaci, pro nás zcela nezvyklé, chtějme spatřit i pozitivní impulzy. Možná si začneme více vážit každé Mše svaté, Eucharistie, sounáležitosti s ostatními farníky, zapomeneme na všemožné sváry a nepokoje. Prohloubíme důvěru v Boha, Kristovu Církev a její právoplatné představitele. Uvědomíme si sílu modlitby v duchovním propojení na dálku, naučíme se skromnosti ve svých nárocích, a získáme živé přesvědčení, že na všechno sami nestačíme, všechno mít nemusíme, staneme se více svobodnými pro službu Bohu a lidem. Společná modlitba je nejsilnější zbraní. Proto připojme se k těm, kteří se už začali spojovat každý večer ve 20.30 hodin v modlitbě za ukončení epidemie, za všechny nemocné a jejich ošetřovatele, za ty, kdo v současné tíživé situaci rozhodují o osudech lidí, za překonání strachu, za pomoc pro všechny zasažené, za všechny oběti a jejich rodiny, za obrácení hříšníků a za odpuštění hříchů. Prosme, abychom byli opravdovými křesťany, kteří nejen věří v život věčný, ale také s ním počítají, abychom byli svědky a prostředníky Boží lásky.

Slovo ke krizovému opatření Vlády České republiky z 15. března 2020

V souvislosti s nařízením Vlády ČR z 15. března 2020 přinášíme stanovisko místopředsedy ČBK Jana Graubnera k dalším opatřením v rámci katolické církve

Drazí bratři a sestry,
situace se během několika dnů opět změnila a nyní se nacházíme v naprosto výjimečné situaci, kdy je celá naše země v karanténě. Je to rozumné opatření, je třeba ho respektovat a omezení pohybu dodržovat. Neneseme v těchto dnech odpovědnost jen sami za sebe, ale také za všechny ty, s nimiž se setkáváme. Nevíme, kdo z nás by mohl být infekční a koho by mohl nakazit a tím ohrozit na zdraví a na životě.
Z nařízení vlády vyplývá, že není možné konat veřejné bohoslužby, a to ani v malém počtu. Duchovní ovšem mohou podle bodu I.g.3 tohoto nařízení vykonávat individuální duchovní péči a službu. To tedy znamená, že kostely mohou být otevřeny a kněz zde může být připraven takovouto individuální službu poskytnout. Stejně tak je možné – bude-li to opravdu nutné – aby duchovní navštívil věřící v jejich domově a udělil například svátost pomazání nemocných nebo viatikum. Obhajitelné je i slavení bohoslužby vysílané například přes televizi, rádio nebo sociální sítě, avšak s jen takovým počtem osob, bez něhož by nebylo možné bohoslužbu uskutečnit. Nemocniční kaplani ať konají svou službu se souhlasem vedení nemocnic a opatřeni ochrannými pomůckami.
Milí spolubratři kněží a jáhnové, spoléháme na Vaši rozumnost. Snažme se všichni být k dispozici, ale nechovejme se tak, abychom se stali možnou příčinou rizika nákazy. Využívejme možnost být v kontaktu se sobě svěřenými telefonem nebo přes sociální sítě. Svým příkladným dodržováním zásad karantény dávejme svým spoluobčanům dobrý příklad.
Drazí, to, co nám vždy zůstane, je modlitba. Prosíme, nezapomínejme se modlit za sebe i za druhé, za nemocné a ty, kdo jsou v nebezpečí smrti, za zdravotníky a další, kdo v těchto dnech čelí obrovskému nasazení a vyčerpání, za ty, kdo svými rozhodnutími za nás nesou odpovědnost a za brzké ukončení této epidemie. Přijměme tuto podobu postní doby jako svého druhu duchovní cvičení, jako nabídku od Pána, kterou nám dal způsobem, jaký bychom si sami nepřipravili, ale který může být pro každého z nás i pro Církev příležitostí ke skutečné změně smýšlení, k níž jsme byli vyzýváni na Popeleční středu.

  1. března 2020
    Jménem biskupů Čech a Moravy
    Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, místopředseda ČBK

Doplněk k instrukci:
Je vhodné, aby si kněz vedl kontakty na lidi, jimž poskytl individuální službu, kvůli případné karanténě.
Doporučení k pohřbům: Považuji za vhodné rozloučení v úzkém rodinném kruhu u hrobu a zádušní mše svatá může být soukromě bez účasti lidu a po zrušení opatření pak ve společenství farnosti.